Zdravé dítě není samozřejmost — 2. díl (Meduňka 7/2016)

25.08.2016 12:40

MUDr. Ludmila Eleková

 

<<< Předchozí část seriálu       Obsah seriálu       Následující část seriálu >>>

 

MUDr. Ludmila Eleková    V minulém článku jsem se zabývala problémy, které mohou ztížit početí dítěte. Úspěšné početí ale znamená další nástrahy. Některé aspekty současné péče o těhotné a novopečené maminky jsem popsala ve svém starším článku Jak zůstat zdravá navzdory vašemu gynekologovi. Podívejme se, co na této cestě číhá na dítě.

 

Střevní a vaginální mikroflora

    Početí se podařilo a začalo těhotenství. Maminky by si měly dát pozor na nejčastější nástrahy, které mohou negativně ovlivnit průběh těhotenství, porod a start dítěte do života. První starost je mít správnou střevní a vaginální mikroflóru. Dítě se při průchodu porodním kanálem kolonizuje tím, co tam je. Za ideálních okolností to jsou především laktobacily a bifidobakterie, které se stanou základem střevní mikroflory dítěte. Dopad kvality mikroflory na vývoj a funkci imunitního systému se začíná stále více zkoumat. Mikroflóra ovlivní základní nastavení a výkonnost imunitního systému, má vliv na trávení a vstřebávání živin, ovlivňuje tělesnou hmotnost a dokonce i nervové a psychické funkce! Jak s ní zachází rutinní medicína? Vůbec se o ni nestará a systematicky ji ničí.

    Běžnou praxí dnes je vyšetřit budoucí matky pár týdnů před porodem na přítomnost streptokoka typu B v poševním sekretu a v případě pozitivity jsou matce při porodu automaticky podána antibiotika. Když žena vyšetřena nebyla, dávají se antibiotika pro jistotu naslepo. Důvodem je obava, že by se dítě mohlo streptokokem nakazit a onemocnět sepsí. Jak velké riziko to je? Podle jedné studie dojde k streptokokové sepsi u 0,4 ‰ živě narozených dětí, tedy u jednoho z 2.500 novorozenců. Přitom tuto bakterii má v pochvě cca 20% těhotných. Evidentně neexistuje rovnítko mezi přítomností této bakterie u matky a ohrožením dítěte. Sepse u novorozence je samozřejmě velmi závažný stav, ale konvenční přístup — nestarat se o poševní floru matky až do konce těhotenství a pak dát antibiotika se všemi důsledky, — je problematický. Rozumnější by bylo začít se starat mnohem dříve, zejména u žen s anamnézou poševních infekcí, poučit maminky o výživě a neřešit problém v poslední chvíli.

 

Jak pečovat o střevní floru?

    Již jsem to psala, tak jen stručné opakování: žádný cukr, rafinované sacharidy, ideálně nízkosacharidová strava bohatá na kvalitní tuky s přiměřeným množstvím bílkovin, vývary z masa a kostí, želatina, probiotické potraviny, tedy kvašená zelenina, domácí jogurt, kefír. Jogurt lze i natírat na tělo, do rozkroku, třísel, kolem bradavek. Lze i užívat kvalitní probiotika a zavádět je do pochvy.

    Dále je potřeba udržet optimální hmotnost v těhotenství i přiměřenou fyzickou zdatnost. Nadváha matky má souvislost s různými komplikacemi v těhotenství, například cukrovky, ale i eklampsie. Navíc ochablé břišní svaly špatně tlačí. Porod je fyzicky náročný výkon a nepřipravená matka může mít zbytečné problémy. Také je vhodné zpracovat eventuální strachy z porodu a zajistit si k porodu prostředí, ve kterém se nebudete bát. Adrenalin s oxytocinem jsou jako houpačka, když stoupá adrenalin, klesá oxytocin. Je to logické, zvíře v přírodě musí zastavit porod a utéct před predátorem, proto strach a stres zablokují produkci oxytocinu a tedy i porod. Mnoho nepostupujících porodů, které skončí císařem, bylo způsobeno strachem rodičky.

 

Císařský řez

    Způsob, kterým dítě přijde na svět, má mnohem hlubší dopady na jeho zdraví, než si většina lidí i lékařů uvědomuje. Prioritou porodníka je přivést na svět zdravé dítě, zajistit, aby matka i dítě porod přežily a neutrpěly újmu. Můžeme diskutovat o tom, do jaké míry jsou nutné dnes velmi časté císařské řezy, našly by se extrémní případy pro a proti. Po bitvě je každý generálem. Dobře indikovaný císařský řez nepochybně zachrání mnoho dětí i matek, zabrání mnoha poškozením dětí, které dříve nastávaly po komplikovaných porodech. Na druhou stranu je mnoho případů, kdy by se císařskému řezu dalo zabránit. Kdyby byla matka informovaná o průběhu porodu, zbavila se strachu, nemocnice byly přívětivé a vzbuzující pocit bezpečí… V zájmu zdraví svého dítěte by se tedy každá budoucí maminka měla snažit, aby porodila přirozeně, ale současně musí být realistická a být ráda, že v případě, kdy by přirozený porod byl pro ni nebo dítě rizikový, jí bude proveden císařský řez.

 

Co dělat, když k císařskému řezu přesto dojde?

     Je-li plánovaný, postarejte se o správné osídlení vašeho miminka vaší mikroflórou, použijte vlastní poševní sekret, ale jen v případě, že máte zdravou poševní floru, netrpíte na kvasinkové a jiné výtoky, nebrala jste v těhotenství antibiotika. Není-li k dispozici zdravá mikroflóra, použijte probiotika, zejména Bifidobakterie a Lactobacilly. Lze je dát dítěti přímo nebo do krmení. Doplňování probiotik by mělo být dlouhodobé, nejméně měsíce až roky, protože nesprávné prvotní osídlení se nedá již nikdy dokonale nahradit. Jakmile začnete s příkrmy, vyrábějte si probiotické potraviny (kvašená zelenina, jogurt, kefír) a dítěti je soustavně podávejte.

 

Kojení

    Dostáváme se k dalšímu kroku: kojení. Jakkoli po světě chodí mnoho zdravých nikdy nekojených lidí, kojení má na zdraví dítěte zásadní vliv. Lidé nikdy nedokázali udělat něco lépe než příroda. Každá matka vyrábí dítěti mléko na míru, podle jeho potřeb, odráží jejich unikátní mikrobiologickou situaci, mléko přímo školí imunitní systém dítěte. I v případě, že laktace nestačí, je rozumné zachovat alespoň částečné kojení, aby byly jeho výhody pro imunitní systém zachovány. Nedívejte se na mléko jen jako na výživu a když nestačí, skončit s ním. I jedno kojení například před spaním má své účinky.

    Dnes by mělo být samozřejmostí, aby se každé mamince v porodnici dostalo poučení, jak správně kojit. Prozíravá budoucí matka si najde v okolí laktační poradkyni, kterou může již z porodnice kontaktovat a řešit s ní eventuální problémy. Důležitý je také postoj a podvědomé naprogramování maminky. Mnoho žen nevědomky zhmotní rodinné programy, jako např. „velká prsa mají málo mléka“, „moje máma ani babička moc nekojily“, „máme to v rodině“, „mám slabé mléko“ atd. To jsou všechno nesmysly. Tvorba mléka je naprosto přirozený proces jako produkce jakéhokoli jiného sekretu. Nepochybujeme o své schopnosti se zpotit, vytvořit moč, zahustit stolici, vyprodukovat hlen v dýchacích cestách apod. Očekávejte od svého těla, že bude fungovat, jak má. Vy mu jen vytvoříte podmínky: kvalitní strava, dost tekutin, spánek, odpočinek, důvěra. Kojení je práce na plný úvazek, může zabrat až 8 hodin denně, když si dítě dává načas. Kojení má v životě novopečené matky absolutní prioritu — spolu s krmením sebe samé a spánkem. Úklid, vaření, žehlení, nákupy apod. — buď to udělá někdo jiný, nebo se to neudělá vůbec. Jestli chcete kojit, musíte se najíst, pít, vyspat se (nutně i ve dne, kdykoli spí dítě), poslouchat svoje potřeby. Nestýkat se s lidmi, kteří vás stresují. Návštěvy počkají, máte plné právo kohokoli odmítnout. Matka sama ví, co je pro ni a její dítě nejlepší.

    V případě, že se kojení nezdařilo, lze leccos napravit. Přidáváním probiotik do každé porce mléka a kvalitní přikrmování (jako těhotnou maminku) může zajistit dobré prospívání a imunitu. Pro přikrmování doporučuji knihy Syndróm trávenia a psychológie od Dr. Nataši Campbell-McBride a Vyživující tradice od Sally Fallon.

 

Pediatrická péče

    Dalším velkým rizikem číhajícím na dnešní děti je běžná pediatrická péče. Bohužel, technický a chemický přístup medicíny se neomezuje jen na dospělé. Stejná rizika číhají i na děti. Mnoho pediatrů si je vědomo, že konvenční postupy nejsou ideální a hledají alternativy. Ale i lékař s dobrými úmysly se v rušném provozu uchyluje ke zkratkám, které mohou dítě poškodit. Prostě nemá čas na to, aby s každým dítětem a jeho rodičem strávil dostatek času a našel mu postup na míru — i když by to chtěl a uměl. Pak jsou tu lékaři, kteří znají jen konvenční medicínu a její nástrahy si nedostatečně uvědomují.

    Vezměme běžná onemocnění: rýma, kašel, zánět středního ucha, bronchitis apod. Většina je virového původu, antibiotika nejsou indikovaná. Ale původce nelze poznat podle příznaků! Je třeba udělat CRP, krevní obraz a ideálně i výtěr. Bohužel mnoho lékařů předepisuje antibiotika naslepo, podle vzhledu hrdla nebo výraznosti kašle, výše horečky apod. Jestliže váš lékař nedělá automaticky CRP a nechce vám ho udělat, obejděte ho. Můžete si koupit CRP test na domácí použití nebo si nechat vyšetření udělat v nejbližší laboratoři. Výsledek pod 10 znamená virovou nemoc. Výsledky 10–30 jsou neurčité a měly by se opakovat za 2–3 dny. Výsledky nad 30, lépe 40–50 ukazují na bakteriální nemoc. Ale ani vysoké CRP neznamená automaticky předpis antibiotik. Měl by se léčit pacient, ne laboratorní výsledek. I když má nemocný vysoké CRP, berou se do úvahy další faktory: má vysokou horečku? Pokud ano, má dobrou imunitu a mohl by to zvládnout. Je v dobrém celkovém stavu? Jí, pije, nechce ležet v posteli, má dokonce energii na zlobení? Pak s ním asi nic vážného nebude. Naopak může dítě s nízkou teplotou ležet jak mrtvola, bez zájmu o cokoli — to je vážnější stav. Samozřejmě že někdy jsou antibiotika nutná, ale v zájmu svého dítěte trvejte na tom, aby lékař dokázal jejich potřebnost.

 

Srážení horečky

    Srážení horečky automaticky nad 38,5 °C je prostě nesmysl, který všechny nemocné poškozuje. Výška horečky ukazuje na aktivitu imunitní reakce, nikoli na závažnost infekce. Vysoká horečka znamená silnou imunitu a měli bychom být rádi, že ji my nebo naše dítě dokáže v případě potřeby vyprodukovat. Symptomy nemoci totiž dělá náš imunitní systém, ne mikrob.

    Léky na srážení horečky účinkují tak, že sníží aktivitu imunitního systému a tvorbu pyrogenů — zánětlivých působků, jejichž přítomnost v krvi signalizuje termoregulačnímu centru v mozku, že v těle je zánět a je třeba zvednout teplotu. Po požití léku hladina těchto látek klesne a mozek je dezinformován: myslí si, že je po infekci a teplotu sníží.

    Ale v těle nemocného je úplně stejně mikrobů jako před požitím léku, jen se přestal dočasně bránit. Vysoká horečka je nutná k eliminaci mikroba. Srážením horečky léky děláte svému dítěti medvědí službu: oslabujete mu imunitu, zhoršujete průběh nemoci. Když to budete dělat systematicky, jednoho dne dítě horečku nebude schopné vytvořit, přestože ji bude potřebovat. Automatické srážení horečky a podávání chemických léků včetně antibiotik vytváří začarovaný kruh neustálých nemocí a oslabené imunity. Chcete-li zdravé dítě, musíte se přestat bát horečky: nedávat antibiotika, nebudou-li skutečně jednoznačně indikována, a vždy je pokrýt probiotiky, nekapat zbytečně kapky do nosu, nedávat chemické sirupy na kašel apod.

    A co febrilní křeče? To je ten hlavní důvod srážení horečky. Křeče ale nesouvisejí s teplotou, u disponovaného dítěte přijdou i při mírně zvýšené teplotě a dítě, které sklon ke křečím nemá, je nedostane ani při 40 °C. Křeče přijdou pouze, když se překročí křečový práh. Musí být splněny určité metabolické podmínky. Křeče způsobuje excitace neuronů glutamátem, hlavním excitačním neurotransmiterem, jehož hladinu zvyšují zánět, toxiny, očkování, přísun excitotoxinů ve stravě (pozor na aspartam — bývá použit jako sladidlo v dětských lécích!).

    Dalším faktorem vedoucím ke křečím je snížená hladina sodíku v krvi, např. v důsledku pocení, nedostatečného přísunu tekutin. Tomu lze snadno předejít, dítěti budete dávat pít tekutiny obsahující sůl: vývar, minerálku, špetka soli do čaje. K tomu průběžný přísun glukózy, aby nedošlo k hypoglykemii. Náhle vzniklá hypoglykémie může vyvolat křeče, ale ketóza naopak proti křečím chrání. Ketogenní dieta se používá k léčbě epilepsie. Že je dítě v ketóze, poznáte velmi snadno: z úst mu budete cítit aceton. Znamená to, že vyčerpalo glukózu a nyní spaluje mastné kyseliny. Je to žádoucí stav a není radno ho narušovat dodáním cukru. Naopak, dejte mu další tuky. Některé děti se do ketózy dostanou rychle, již po pár hodinách horečky.

    Kdybyste horečku přece jen chtěli snížit, použijte zábaly, homeopatika. Z chemických léků se vyhněte paracetamolu, je toxický a přidá další zátěž. Ibuprofen je menší zlo. Nejdůležitější ale je pochopit, že horečka má důvod a je potřebná, a přestat se jí bát.

 

<<< Předchozí  část seriálu       Obsah seriálu       Následující část seriálu >>>

 

Kontakt

Svoboda v očkování Ing. Marián FILLO
Jaseňová 26
01007 Žilina-Solinky
SLOVENSKO
tel./SMS/MMS: +421 904 827 031
číslo účtu: 2800070065/2010 (Fio)
IBAN: CZ8220100000002800070065
BIC kód/SWIFT: FIOBCZPP
svoboda.ockovani@gmail.com