Když z nás kousek chybí (Meduňka 3/2017)

23.09.2017 17:52

MUDr. Ludmila Eleková

 

<<< Předchozí část seriálu       Obsah seriálu       Následující část seriálu >>>

 

    MUDr. Ludmila ElekováV dnešním článku se budu věnovat tématu, co dělat, když jsme přišli o nějaký orgán. Mnoho lidí se k odpovědnosti za své zdraví dopracuje až po neblahých zkušenostech s konvenční medicínou a na této cestě podstoupí operace, které je připraví o některé jejich orgány.

    Jde samozřejmě o nevratné zákroky s důsledky. Pacienti si často vyčítají, že na operaci šli, že si předem nezjistili potřebná fakta, že nebyli odolnější vůči přesvědčování lékařů, že nehledali jiná řešení. Někdo neměl problém s podstoupením operace, ale nedomyslel všechny důsledky. Jiní pacienti trpí následky po komplikacích operace. Problémy po operacích jsou tedy psychické i fyzické.

 

Odstranění žlučníku

    Jedna z nejčastějších operací, provádí se obvykle po proběhlé kolice kvůli žlučovým kamenům. Někteří lidé si nechají žlučník odstranit již preventivně ještě před první kolikou pouze na základě přítomnosti kamenů. Dalšími důvody pro operaci je zánět žlučníku, vzácněji nádor. Odstranění žlučníku obvykle nezanechává nějaká výrazná emoční traumata, kromě obecné výčitky „kdybych byl(a) věděl(a)…“. Pacienti spíše řeší, co pak. Vnímají narušené trávení, nesnesou některé potraviny, mají omezení ve volbě různých způsobů stravy, zejména vysokotučné. Funkce žlučníku je vypustit do dvanáctníku dávku žluči k trávení tuků, obsažených v potravě. Žlučník se smrští a vypudí uskladněnou žluč na základě hormonálního signálu z tenkého střeva, že je přítomná trávenina s obsahem tuků. Nepřítomnost žlučníku znamená nedostatečné množství žluči, přicházející do střeva, a následné špatné trávení tuků. Pacient může mít zažívací potíže (bolesti, průjmy, mastnou stolici) po tučnější stravě. To je jedna z odvrácených stran této operace: lidé po ní musí často držet otravnou žlučníkovou dietu — stejně jako před ní. Podle nejen mého názoru je dostatečný příjem kvalitních tuků pro každého člověka nutný a v případě odstranění žlučníku je důležité zaměřit se na náhradu jeho funkce.

    Existují suplementy (doplňky výživy)se žlučí nebo žlučovými kyselinami. Mohou být součástí trávicích enzymů nebo jde o samostatné suplementy. Dále existují tzv. choleretika a cholagoga, což jsou byliny nebo jiné látky podporující tvorbu a vylučování žluči. Jsou volně prodejné a levné. Vhodné jsou také trávicí enzymy. Z tuků jezte přednostně kokosový olej, který nevyžaduje žádné enzymatické štěpení a trávení, podobně se chová máslo. Tuky s mastnými kyselinami o dlouhém řetězci (všechny ostatní) vyžadují žluč a lipázu, aby se mohly vstřebat. S těmi opatrněji, každý by si měl najít dávku, úpravu a kombinace, ve kterých je snese.

 

Ztráta části střeva

    Může jít o část tenkého střeva při Crohnově nemoci, nádoru, invaginaci, nekróze apod., nebo část tlustého střeva při ulcerózní kolitidě, nádorech, zánětech divertiklů apod. Následky odstranění části střeva záleží na délce odstraněného úseku. Tenké střevo měří několik metrů, resekce řádově několika desítek centimetrů nijak nenaruší jeho funkci. Tlusté střevo je kratší a jeho hlavní funkcí je zahustit stolici, proto i relativně krátká resekce může mít vliv na konzistenci stolice, tj. sklon k průjmu.

    Při řešení následků záleží i na důvodu operace. Pokud byla resekci střeva provedena z důvodu zánětlivého střevního onemocnění (Crohn, ulcerózní kolitis), pak by se pacient měl snažit přejít na autoimunitní paleoprotokol, aby zastavil zánět. Pokračující zánět znamená trvající riziko recidivy a dalších operací. Jestliže důvodem pro resekci byly jiné nemoci, půjde spíše o to, jak zajistit kvalitní trávení a společensky komfortní vyprazdňování. Doporučuji přečíst si nějakou kvalitní literaturu o stravě hojící střevo, např. Syndróm trávenia a psychológie od Dr. Natashy Campbell-McBride, pro anglicky čtoucí The Autoimmune Solution: Prevent and Reverse the Full Spectrum of Inflammatory Symptoms and Diseases od Dr. Amy Myers. Autoimunitní paleoprotokol lze vygoglit pod tímto názvem. Pacienti po resekci střeva jsou odkázáni do značné míry na experimentování na svém těle, co vyhovuje jednomu, nemusí sedět druhému. Obvykle dělají dobře častější menší dávky jídla, ale jsou i nemocní, kteří jedí méně často, protože období bez příjmu potravy jim přinášejí klid v břiše. Všichni ale musí dbát na to, aby měli dostatek živin, bílkovin, vitamínů a kvalitních tuků — víc než by jedl zdravý, protože lze důvodně předpokládat, že něco jimi projde nevyužito skrz.

    Cílem je mít 1–2x denně formovanou stolici. Pro zahuštění je vhodná rozpustná vláknina, škrobová zelenina nebo rýže. Pro úporné průjmy, které nelze jinak zvládnout, může lékař předepsat směs vápenatých solí, kterou namíchají v lékárně. Průjmy jsou známkou nedokonalého trávení, stolice obsahuje zbytky potravy a je mastná. V takovém případě je řešením příjem kyseliny solné a betainu plus směs trávicích enzymů. Pozor, dávka může být dost vysoká — i několik tablet/kapslí k jednomu jídlu. Někteří lidé mohou mít naopak zácpu. Pak je třeba dbát na přísun vlákniny ze zeleniny (zelenina ke každému jídlu), tekutin a v případě trvajících potíží použít projímavé prostředky osmotické, které do střeva natáhnou tekutinu a stolici změkčí.

    Resekce střeva ale někdy skončí stomií, tj. vývodem konce střeva v břišní stěně. Stomie se zakládá někdy dočasně po operaci, jindy je trvalá — při odstranění koncové části tlustého střeva, kdy není možné střevo napojit na konečník. Pacient se stomií má vždy řídkou stolici, nemůže mít formovanou. Úprava jeho stravy se bude řídit zejména tím, co mu umožní maximální využití potravy a komfort.

    Obvyklá konvenční dieta na střevní potíže je dieta tzv. šetřící. Ve světle moderních poznatků o výživě je naprosto scestná, doporučuje hojně bílé pečivo a zakazuje zeleninu (vlákninu). Jistě, po operaci nebo při jednoznačném zánětu a narušeném trávení střevo špatně toleruje vlákninu. To ale není důvod jíst rohlíky. Správná dietní strava v takovém stavu je založená na masokostních vývarech s dostatkem tuku, k tomu dobře uvařená zelenina, nenadýmavá, dle tolerance (mrkev, cuketa, dýně apod). Postupně se přidává maso z polévky, víc zeleniny, vejce, avokádo, jogurt, kefír (je-li tolerována mléčná bílkovina), rozšiřuje se sortiment a úplně na konec jsou „semena“, tedy obilniny, luštěniny, ořechy a semínka. Semena jsou velmi špatně stravitelná, nejsme uzpůsobeni k jejich konzumaci (kdybychom byli, mohli bychom je jíst syrová — nutnost složité přípravy by měla něco napovědět) a v dnešní době si dá málokdo práci s řádnou přípravou. Průmyslové pekárny rozhodně ne.

    Lidem po resekci střeva bych rozhodně doporučila dlouhodobě užívat kvalitní probiotikum, ideálně si doma dělat vlastní mléčně kvašenou zeleninu, dále trávicí enzymy, HCl (kyselinu chlorovodíkovou) a Betain. Pokud nemají žlučník, pak i doplňky, nahrazující jeho funkci.

 

Odstranění slepého střeva

    Přívěsek (apendix) slepého střeva se dříve považoval za zbytečný ocásek způsobující problémy, který se řezal jak na běžícím pásu, někdy i preventivně. Ukázalo se, že má svou funkci, protože příroda nedělá nic zbytečně. Apendix je zásobárnou probiotických bakterií. Je zjištěno, že lidé, kteří o něj přišli, mají cca 2x vyšší riziko zánětu střeva, způsobeného Clostridium difficile. Řešení je jednoduché: péče o střevní mikrobiom. Strava, podporující jeho růst (prebiotika, tj. zelenina s vlákninou a resistentní škrob — uvařené a zchladlé brambory a rýže, nezralé banány, topinambury), obsahující probiotika (kvašená zelenina, cokoli mléčně kvašené, zrající nepasterizované sýry, jogurt a kefír), neobsahující to, co mu škodí (cukr, chemie, aditiva, běžné pečivo, mouka, obilí). A samozřejmě, velmi uvážlivé použití antibiotik a jiných léků, narušujících střevní floru.

 

Odstranění štítné žlázy

    Absolutní indikací k tyreoidektomii je karcinom. Dále se odstraňuje při nekontrolovatelné hyperfunkci (Graves-Basedowova nemoc), při velké strumě (zbytnění žlázy), cystách. Nejde-li o rakovinu nebo Basedowovu nemoc, lékaři se snaží část žlázy ponechat — někdy se odstraní jen jeden lalok. V každém případě je pacient po odstranění části nebo celé štítné žlázy odsouzen k doživotnímu užívání substitučních hormonů. S tím se nedá nic dělat. Dávka se musí vyladit tak, aby byl pacient v eutyreoidním stavu, tj. hladiny hormonů byly v normě normě a odpovídal tomu i jeho subjektivní a objektivní stav. Jestliže byl důvodem pro tyreoidektomii autoimunitní zánět štítné žlázy, pak je třeba postupovat jako při autoimunitním onemocnění. Operací samozřejmě příčina zánětu odstraněna nebyla. Když bude pokračovat, může si vybrat jiný orgán a rozvine se jiné autoimunitní onemocnění. V případě rakoviny je třeba řešit její příčiny a tělesný stav, který k tomu vedl. To je námět na jiný článek.

 

Odstranění dělohy

    Důvodem jsou nejčastěji myomy, nadměrné krvácení, rakovina a děloha se někdy sveze s vaječníky u jejich nemocí. Bohužel, dnes je běžným postupem současně s dělohou odstranit zcela zdravé vaječníky i u žen, které v době operace dosud menstruují. Jak mi vysvětlila jedna gynekoložka, dělá se to preventivně — co kdyby se na těch vaječnících někdy v budoucnu něco (rozumějte rakovina) vyvinulo. Mám podezření, že důvodem ke změně postupu (před 30 lety se to nedělalo, vaječníky se ponechávaly, byly-li zdravé a žena měla ještě menses) je pouze a jedině dostupnost hormonální substituce. Všechno se vyndá a dají se pilulky. Zažila jsem mnoho žen, které netušily, že jim lékaři hodlají odstranit i vaječníky, přestože důvodem pro operaci byl pouze myom.

    Gynekologické operace přinášejí asi nejvíc traumat. Je to citlivá oblast a lékaři to často berou mechanisticky. Většina gynekologů jsou muži a moc by mě zajímalo, jestli by měli stejně ležérní vztah ke svým varlatům a prostatě jako k orgánům svých pacientek. Jestli si nechávají preventivně odstranit prostatu — její rakovina je u mužů mnohem častější než rakovina vaječníků u žen. Pacientek, kterým „všechno vyndali“, mám mnoho — je to denní chleba. Naprostá většina na operaci šla jako ovce. Doktor jim řekl, že „musí“, a je ani nenapadlo, že by mohly mít jiný názor. Nebo netušily, že jsou jiné způsoby řešení jejich potíží. Jen zlomek mých pacientek operaci uvítalo. Nemusely počítat, jestli nedostanou menses na dovolené, nemusely být každý měsíc ve stresu, jestli někde neprotečou, neměly bolesti, nemusely se bát, že otěhotní. Tyto ženy byly šťastné a mohly si užívat života. Důsledky operace jsou hlavně v hlavě.

    Co ale s těmi, které se s operací nesrovnaly? Vyčítají si svou neznalost a pasivitu, zlobí se na lékaře, připadají si zneužité, podvedené, zmrzačené. Navíc mohou trpět fyzickými následky, například inkontinencí, bolestmi při sexu, nekvalitním orgasmem nebo jeho ztrátou, klimakterickými potížemi apod. Na fyzické úrovni zdůrazňuji péči o své tělo: cvičení, zaměřené na pánevní dno a střed těla (core). Ideální je kombinace kvalitní rehabilitace, jogy a posilování. Kvalitní strava, která podporuje nadledvinky, které nahrazují vaječníky v tvorbě estrogenu. Tedy strava s dostatkem bílkovin, kvalitních tuků, vitamínu C, selenu, magnesia, zinku, B vitamínů. Strava nízkosacharidová, která zabraňuje kolísání glykemie, což nadledvinky stresuje. Udržení přiměřené hmotnosti. Žena v přechodu nemusí přibrat! Přibere, když již předtím špatně jí a nevhodná strava v kombinaci s hormonálními změnami vede k ztloustnutí. Já osobně jsem na prahu přechodu zhubla na váhu, kterou jsem neměla 20 let, právě tímto způsobem stravování. A nejsem jediná — pro mé pacientky a klientky je to typický výsledek.

    Láskyplná péče o tělo zahojí i duši. Protože když se žena po operaci rozloží i fyzicky (nadváha, ochablé pánevní dno, inkontinence…), může to být větší stres než samotná ztráta dělohy. Prvním krokem je prostě přijmout, že jste tehdy udělala to nejlepší, čeho jste byla schopna. Přijměte to, jak to je. Odpusťte si, odpusťte doktorům, kteří vám nedali na výběr. Starejte se o sebe co nejlépe, nenechte nabalit další problémy. Nerezignujte na kvalitní život. Nejdůležitější je nevzdat se, hledat to nejlepší v každé situaci. Jizvy jsou důkazem žití života, důkazem zkušenosti a poučení. Buďte hrdé na své jizvy, nevyčítejte si je, s láskou o sebe pečujte a operaci berte jako příležitost k osobnímu růstu. Jestliže vám to nejde (opravdu si nejde poručit odpustit), využijte pomoc. Dobře vybraný homeopatický lék dokáže zázraky, terapie Cesta, Radikální odpuštění nebo RUŠ pomohou s přijetím a odpuštěním apod.

 

<<< Předchozí část seriálu       Obsah seriálu       Následující část seriálu >>>

 

Kontakt

Svoboda v očkování Ing. Marián FILLO
Jaseňová 26
01007 Žilina-Solinky
SLOVENSKO
tel./SMS/MMS: +421 904 827 031
číslo účtu: 2800070065/2010 (Fio)
IBAN: CZ8220100000002800070065
BIC kód/SWIFT: FIOBCZPP
svoboda.ockovani@gmail.com