Jak na jarní únavu (Meduňka 3/2015)

11.12.2015 16:20

MUDr. Ludmila Eleková

 

<<< Předchozí část seriálu       Obsah seriálu       Následující část seriálu >>>

 

MUDr. Ludmila Eleková    Starat se o to v únoru je již poněkud pozdě. Teď se jen hasí požár. Kdo se chce vyhnout jarní únavě, měl by na to myslet nejpozději na podzim, lépe již koncem léta. I když pro ty, na které přišla „z čistého nebe“, je na prevenci pozdě, přesto uvedu základní informace. Koneckonců, jaro bude i příští rok.

    Tzv. jarní únava podle mé zkušenosti nepostihuje lidi, kteří mají dost energie celý rok. Je spíše vyvrcholením celoroční únavy u lidí, kteří jedou „na půl plynu“ celý rok. Právě koncem zimy, kdy rezervy klesají nejníže, si ji nejvíce uvědomují. Ale unavení jsou celý rok.

    Mít nebo nemít energii, co tím lidé vlastně myslí? Říkáme to běžně, „nemám energii, jsem vyšťavený, vybitý apod.“ Subjektivně se tím popisuje stav slabosti, tíhy, nedostatku motivace a chuti něco dělat, někdy ospalost, bolesti svalů, nedostatek fyzické síly apod. Jde o subjektivní prožitek a každý bude vnímat nejvíce něco jiného. V každém případě jde o pocit, že nemáme dost sil na denní úkony a úkoly, zvládneme je za cenu extrémního vypětí a únavy ke konci dne. Lidem pak nezůstává energie na záliby a aktivní odpočinek.

    Objektivně jsou za tímto pocitem konkrétní biochemické pochody. Jak v organismu vzniká energie, jak ji vytváří z potravy a jak s ní hospodaří? Tomu je třeba rozumět, abychom věděli, jak tento proces podpořit nebo alespoň nenarušovat. Energii lidský organismus vytváří v buněčných organelách mitochondriích. Mitochondrie jsou vlastně buněčné elektrárny, v nich vzniká z paliva (glukózy, kyseliny mléčné, mastných kyselin nebo ketonů) energie, kterou buňky uskladňují ve formě molekuly adenosin trifosfátu (angl. Adenosine TriPhosphate = ATP). ATP jsou jakési „baterie“, zásobníky energie. Jejich proměnou na adenosin difosfát (angl. Adenosine DiPhosphate = ADP) buňka energii uvolní pro potřebné metabolické procesy. Počet mitochondrií a jejich výkonnost určuje, kolik energie je buňka schopna vytvořit a kolik má tedy k dispozici. Abychom měli přesnější představu o množství ATP, které v těle denně vznikne — jde o cca dvě třetiny tělesné váhy. Buňky, které mají velké nároky na energii, například buňky mozku a svalů, včetně srdce, mají každá až desetitisíce mitochondrií, méně aktivní buňky jich mohou mít jen několik set nebo tisíc.

    Právě nedostatečná tvorba energie v mitochondriích je příčinou únavy. Jde o skutečný nedostatek energie. Mitochondrie pro své optimální fungování potřebují dostatek vitamínů a jiných kofaktorů. Mezi nejdůležitější patří koenzym Q10, vitamíny řady B, kyselina listová, vitamín C, magnésium (hořčík), karnitin a další. Neméně důležitá je ochrana před volnými radikály. Při spalování potravy, zejména glukózy, dochází k tvorbě volných radikálů, metabolismus potravy je hlavním zdrojem volných radikálů, zejména stravy plné glukózy (tedy i škrobů!) bez adekvátních ochranných živin. Hlavním ochráncem vnitřku buňky před volnými radikály je glutathion. Je to sloučena tvořená třemi aminokyselinami: kyselinou glutamovou, cystein em a glycin em. Je obnovován reakcí kata lyzovanou enzymem glutat hionreduktázou. Enzym glutathi on-S-transferáza je schopen ho připojovat na různé chemické látky a tak je neutralizovat.

    Pro dostatečnou tvorbu glutathionu buňka potřebuje aminokyseliny, z kterých je tvořen, tj. potraviny obsahující hojně cysteinu (potraviny obsahující síru, jako vejce, mléčné výrobky, brukvovitá zelenina a cibuloviny) a glycinu (ve větším množství je obsažen jen v kolagenu, tj. pojivových tkáních jako jsou kosti, šlachy, vazy, chrupavky, kližky a vývary z nich). Jde sice o neesenciální aminokyseliny, umíme je sami syntetizovat, ale v situaci oslabení se mohou stát podmíněně esenciálními, tedy musí být v potravě.

 

Vlivy, které poškozují mitochondrie

    Mitochondrie jsou nejvíce poškozovány oxidativním stresem a toxiny (jedy). V některých případech jdou obě poškození ruku v ruce, např. u toxinů, které způsobují oxidativní stres. Zde bych chtěla na záporné „čestné místo“ postavit dobře známý paracetamol, součást léků „na chřipku“ a proti bolesti. Paracetamol je mitochondriální jed. Při jeho metabolizování vzniká toxický meziprodukt NAPQI (N-acetyl-p-benzochinonimin). Tato látka je hlavním původcem toxických účinků paracetamolu, protože účinkuje jako volný radikál a spotřebovává buněčnou zásobu glutathionu. Glutathion se musí postarat nejen o NAPQI, ale končí u něj všechny volné radikály. Paracetamol poškozuje mitochondrie všech buněk, ale zejména jater (sk: pečene), svalů a mozku. Jde o buňky s nejvyšším metabolickým obratem. Toxický účinek paracetamolu na játra je způsoben právě poškozením jejich mitochondrií. Jaterní buňky pak nejsou schopny detoxikovat nejen paracetamol, ale ani jiné toxiny, s kterými se musí denně vypořádávat. Důsledky jsou dobře známé.

    Kdo má ve zvyku při infekci užívat paracetamol, poškozuje si celý organismus, ale zejména játra, svaly (včetně srdce) a mozkové buňky. Důsledky každý takový člověk dobře zná: táhnoucí se únava, neschopnost se z nemoci pořádně dostat, tělesná slabost, slabá paměť a soustředění, bolesti hlavy, zadýchávání se apod. Je třeba si uvědomit, že účinek paracetamolu na horečku a bolest je neoddělitelný, takže když si ho vezmete při viróze s úmyslem jen si ulevit od bolestí hlavy, stejně vám srazí teplotu a poškodí imunitu, játra a vše ostatní. Nelze to oddělit. Jestli si při nemoci nehodláte ubližovat, nezbývá těch pár dní protrpět. Vyplatí se to, rychleji budete fit. Již jsem to psala jinde, ale během své praxe jsem opakovaně viděla, že takto jsou vyčerpaní skutečně jen lidé, kteří si virózu „léčili“ paracetamolem nebo jinými léky, snižujícími horečku. Kdo si to pěkně prošel s přirozenou horečkou, je obvykle do týdne fit.

    Dalšími poškozujícími faktory jsou toxiny jako rtuť a jiné těžké kovy a další chemikálie, způsobující oxidativní stres. Tedy všechny toxické vlivy vnějšího prostředí: znečištění vzduchu a samozřejmě cigaretový kouř, voda a potrava. Protože jen omezeně můžeme ovlivnit, co dýcháme a pijeme, je třeba se soustředit na potraviny. V jejich výběru máme podstatně větší volbu. Pravidlo výběru je velmi jednoduché: čím je potravina víc zpracovaná, tím hůř. Čím má vyšší poměr energie vůči živinám, tím hůř. A obráceně, nejlepší jsou potraviny v přirozeném stavu, nezpracované a bohaté na živiny v poměru ke kaloriím.

    Co to znamená pro nákup? Na pozitivním konci žebříčku je zelenina, kterou si doma dáme mléčně kvasit, ovoce, vnitřnosti, maso, vejce, přírodní (ideálně nepasterizované) mléčné výrobky (smetana, máslo, sýry), ořechy, semínka, palmový a kokosový olej. Samozřejmě nesmíme zapomenout na potraviny obsahující stavební materiál pro glutathion, tedy cystein a síru (vejce, mléčné výrobky, brokolice, květák, z elí (sk: kapusta), kapu sta (sk: kel), ředk evrůžičková ka pusta (sk: ružičkový kel), hořči ce, pekingské  zelí (sk: čínska kapusta) a kře n (sk: chren), dále cibuloviny: cibuli, česnek a pórek) a glycin (kolagen, želatina, vazivové tkáně a vývary z nich). O glutamovou kyselinu se starat nemusíme, té je v každé bílkovině dost.

    Na negativním konci žebříčku jsou potraviny plné prázdných kalorií: cukr, alkohol, výrobky z bílé mouky, bílá rýže, necelozrnné obilniny, pak potraviny obsahující škodlivé žluklé tuky, jako jsou jakékoli hotové trvanlivé výrobky z mouky (sušenky, pečivo, keksy, chipsy, ale i musli apod.), margaríny, extrudované výrobky („polystyrenový“ rýžový a kukuřičný chléb), uzeniny, hotovky v pytlíku (sk: sáčkové polievky a omáčky) a konzervě, cokoli barveného, ochuceného, konzervovaného apod.

    Bohužel ani celozrnné obilniny a výrobky z nich, jako je skutečně celozrnný chléb apod., nejsou pro mitochondrie příliš výhodné. Jejich poměr kalorií, které pocházejí všechny z glukózy, a živin nevychází příliš dobře. Lépe jsou na tom naklíčené obilniny a luštěniny (sk: strukoviny).

    Co když víme, že jsme nejedli ideálně nebo to prostě nestačí? Nebo jsme si mitochondrie již poškodili nerozumným užíváním paracetamolu? Pak budeme potřebovat výživové doplňky, antioxidanty a podporu tvorby glutathionu.

    Jde v první řadě o N-acetyl cystein (NAC), aminokyselinu potřebnou pro tvorbu glutathionu. V nitrožilním podání se používá k léčbě předávkování paracetamolem nebo selhání jater v důsledku jeho užívání. NAC se dá běžně koupit pod názvem ACC, lék na kašel. Již před lety jsem si všimla, že pacienti, kteří užívali při infekci na kašel ACC, se uzdravovali lépe, než ti, kteří užívali něco jiného. Zejména, pokud současně užili paracetamol.

    Dalšími důležitými suplementy pro mitochondrie jsou účinné antioxidanty, např. vitamíny A, C a E, koenzym Q10, selen, zinek, kyselina listová, vitamíny B (B-komplex). V případě již existujícího poškození mitochondrií je třeba brát vyšší dávky, nebojte se užívat i trojnásobek doporučené dávky, vitamínu C klidně i několik gramů denně. Pár set miligramů nebude mít žádný efekt, to je dávka, která nás chrání před úplným kolapsem mitochondrií a smrtí, nikoli dávka pro optimální fungování organismu.

    Dalším důležitým faktorem je pohyb. Buňky reagují na zátěž, když svaly zatěžujeme, reagují i navýšením počtu mitochondrií. Proto lidé, kteří cvičí, mají obecně vyšší úroveň energie a výkonnost a také se tak cítí. A když náhodou onemocní a jejich mitochondrie dostanou zabrat, rychleji se dají zase do pořádku.

 

Co tedy dělat, když už jsme unavení

    Zkontrolovat jídelníček, přestat jíst sladké, mouku a výrobky z ní, vůbec omezit škrobové potraviny, zpracované potraviny a další „franken-food“ (tedy frankensteinovská monstra vzniklá v továrnách na výrobu „potravin“). Přestat kouřit.

    Začít jíst denně: čerstvou zeleninu a nějakou si začít doma fermentovat. Je to jednoduché a recept najdete během minuty na internetu. Jíst denně ovoce, ale s mírou. Jíst denně zeleninu z čeledi brukvovitých (sk: kapustovitých) a cibuloviny, také žlutou, oranžovou, červenou a zelenou zeleninu a ovoce pro karotenoidy a chlorofyl. Začněte si vařit klasické vývary z masa, kostí a těch měkkých tkání okolo. Jezte vejce a kvalitní mléčné výrobky, také lze vyrobit doma. Ryby a mořské plody obsahují důležité stopové prvky a jejich tuky obsahují vitamíny A a D, vynikají v tom zejména tresčí játra. Játra jsou superpotravinou, obsahující vysoké množství živin důležitých pro naše vlastní játra (jak překvapivé). Vzhledem k tomu, že v sobě kumulují toxiny, kupujte jen taková, která pocházejí od zvířat z biochovu.

    A co půst a očista? Naši předkové se v tomto období roku postili. Možná ze zdravotních důvodů, možná jen proto, že jim maso už došlo a museli počkat na jaro, až se narodí jehňata, kuřata a králíci. Možná to vůbec nebylo dobrovolné. Ale samozřejmě odlehčení nikomu neuškodí. Mám jen jednu poznámku: kdo jedl výrazně deficitně, tj. převážně průmyslovou stravu, sladké, nejedl prakticky vůbec nic moc čerstvého, zeleninu a ovoce, nebo navíc kouří a jeví známky nadměrného oxidativního stresu (podívejte se do zrcadla na vrásky, nažloutlou nezdravou pleť), takový člověk trpí deficitem živin nutných i pro efektivní detoxikaci! Chybí mu vitamíny, antioxidanty, glutathion, ale i dostatek kvalitních bílkovin. Jak efektivně se bude asi zbavovat toxinů? Jak se při tom bude cítit? Nepoškodí se naopak? Pro takové lidi bude půst nebo jiný detox hodně těžký, budou mít výrazné detoxikační příznaky. Pro efektivní a hladký detox potřebujeme mít funkční játra, ledviny a střevo, tj. musí být dostatečně plné potřebných živin. Pro detox je nutný i dostatečný přísun bílkovin, bez nich dojde jen k polovičatému procesu a velmi nepříjemným příznakům. Proto doporučuji začít doplněním chybějících živin a teprve pak zařadit detoxikační fázi.

 

<<< Předchozí část seriálu       Obsah seriálu       Následující část seriálu >>>

 

 

Sociální sítě

 

Náš YouTube kanál
Naše diskusní fórum
Naše stránka na VK.com
Naše skupina na VK.com
Naše stránka na Google+
Naše stránka na Twitteru
Naše stránka na FaceBooku

Nejnovejší články

Podporujeme

nezávislý internetový rozhlas Slobodný vysielač

Kočkodan — satirický občasný zpravodaj z oblasti očkování a vakcinace

Kontakt

Svoboda v očkování Ing. Marián FILLO
Jaseňová 26
01007 Žilina-Solinky
SLOVENSKO
tel./SMS/MMS: +421 904 827 031
číslo účtu: 2800070065/2010 (Fio)
IBAN: CZ8220100000002800070065
BIC kód/SWIFT: FIOBCZPP
svoboda.ockovani@gmail.com