Ad: „Zápis ze zasedání Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze – 1. lékařské fakulty, které se konalo dne 26.I.2016“

07.02.2016 20:49

Autor si přál zůstat v anonymitě

 

    Tento článek je komentářem k části X. (Problematika očkování) Zápisu ze zasedání Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze – 1. lékařské fakulty, které se konalo dne 26.I.2016 od 13:00 ve velké zasedací místnosti děkanátu 1. LF UK, Praha 2, Na Bojišti 3.

 

„Vědecká rada 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze odmítá informace, vědecky dostatečně nepodložené a zjednodušované, o spontánním vymizení infekčních nemocí, …“

    V tomto případě je slovo „spontánní“ hrubě manipulativní a nese reklamní a nekorektní rukopis. Spontánně infekční nemoci opravdu nevymizely. Vymizely v důsledku kombinace různých faktorů, opatření a léčby, mezi kterými se v mnoha případech očkování vůbec nenalézá. Mnohá onemocnění, proti kterým se nikdy neočkovalo, dramaticky ustoupila, a to celosvětově, právě v důsledku těchto faktorů.

    O vymizení onemocnění jako o dokonaném stavu (uskutečněné eradikaci) přitom dnes nelze hovořit u onemocnění žádného, dokonce ani u viru pravých neštovic, kde sporné v tomto smyslu se jeví tzv. neštovice opičí. Proto nelze konstatovat než to, že Vědecká rada ve svém usnesení tvrdí vlastně pravdu - samozřejmě. Žádná nemoc neustoupila spontánně a žádná (až na možnost jediné výjimky) také nevymizela úplně. Kdo tvrdí opak, ten je lhář. A s tím lze určitě souhlasit. „Drobný“ problém spočívá v tom, že tohle netvrdí na světě vůbec nikdo.

„… a o škodlivosti očkování, které jsou předkládány laické veřejnosti.“

    Vědecká rada nám tímto sděluje, že odmítá dosud nepodložené informace o škodlivosti očkování. Ano, to je zajisté přístup legitimní. Škodlivost očkování je v určitém rozsahu a intenzitě zcela nezpochybnitelnou skutečností. Vědecká rada nám proto sděluje jen to, že odmítá přehnané zveličování těchto dosud známých a nezpochybnitelných vědeckých poznatků. Tato fádní argumentace skrývá dvě skutečnosti.

    Zaprvé, odklání pozornost veřejnosti od faktu, že očkování škodlivé a rizikové jednoznačně je, a diskusi pak od toho, co již lze a co nelze mít v tomto ohledu za vědecky prokázané.

    Zadruhé skrývá tu skutečnost, že mnohdy úplně stejným způsobem schází vědecké informace o bezpečnosti očkování. Bezpečnost očkování nebo bezpečnost určitých vakcín by v mnoha případech měla být Vědeckou radou odmítnuta z úplně stejných kritických důvodů.

    Kdo však chce bít psa a hladit vlka, najde si pouze hůl na psa. Tuto techniku Vědecká rada zjevně ovládá.

„Nikdy jsme nepopírali rizika očkování, byť z populačního hlediska je toto riziko nesrovnatelně menší v porovnání s možnými škodami způsobenými na zdraví nemocemi, proti kterým očkování chrání.“

    Již klasická manipulace uvedená do praxe před desítkami let. Takovou argumentaci je nutné jednoznačně vědecky odmítnout, pokud není vedena a rozvedena pro jedno každé onemocnění zvlášť. Za převážení užitečnosti na riziky u dvou očkování nelze schovávat skutečnost, že u třetího tohle již neplatí. Škody, působené očkováním na zdraví, se navíc odvíjejí vždy od vlastností zcela konkrétních plošně používaných vakcín. Je projevem neznalosti nebo lobbistického zjednodušování problematiky rizik očkování, považovat tato rizika za „jednou pro vždy známá“ právě z tohoto důvodu.

    Rizika očkování odpovídají parametrům a vlastnostem zcela konkrétních vakcín a ty se nám na trhu rychle a významně mění. Vědecká rada 1. LF UK tuto skutečnost manipulativně a nekorektně nezahrnula do svého stanoviska. Je to přitom skutečnost velice významná. Například aktuálně právě v oblasti problematiky očkování proti černému kašli, hrají selhávající a dysfunkční vakcíny klíčovou úlohu při návratu černého kašle do proočkované populace vyspělých států světa

„Pokud jde o vzácné komplikace očkování, je cílem současné zdravotní edukace zvyšování zdravotní gramotnosti veřejnosti a tím dosažení stavu, kdy tyto komplikace budou vnímány stejně jako potenciální komplikace ostatních léčebných prostředků, postupů či léčebných procedur.“

    Vědecká rada 1. LF UK to v tomto ohledu a ve svém záměru již mírně přehnala. Riziko preventivní léčby, která je prováděná u zdravých lidí, kteří mají dobrou kvalitu života, je samozřejmě něco úplně jiného než riziko léčby nemocných pacientů, které je potřeba zbavit nebo umenšit jejich potíže a příznaky nemocí. Ohrozit na zdraví a životě zdravého člověka určitým rizikem je samozřejmě něco zcela jiného, než stejnému riziku vystavit člověka nemocného, u kterého je zcela jisté, co podstoupením rizika zdravotního výkonu může konkrétního a hmatatelného získat.

    Podstoupení rizika očkování, kterým lidé získávají zcela nekonkrétní a pro ně kvantitativně zcela neurčitelnou hodnotu snížení rizika nemoci, nelze hodnotit stejně. Navíc je zde faktor zmařených „člověkolet“ Úmrtí na nemoc v 60 letech a zmaření celého života očkováním u novorozence nepředstavují dvě ekvivalentní rizika. Také úmrtí ve vysokém věku 70 let a těžké zdravotní postižení v dětství, které znamená 70 let života po ústavech, na lůžku a třeba s těžkou retardací, opravdu nejsou ekvivalentní.

    Tyto skutečnosti dávno respektují související vědy lékařské a indexy vyhodnocující užitečnost léčby v celospolečesnkém měřítku (např. index Qualy) – tedy respektují všude jinde, jen ne u očkování a u aplikací vakcín. Naprostá bagatelizace těchto skutečností ze strany Vědecké rady 1. LF UK by měla veřejnosti silně napovědět, co a proč od Vědecké rady může veřejnost očekávat.

„Protože nemáme pochybnosti o užitečnosti očkování zejména u dětí, …“

    Vědecká rada 1. LF UK by v tomto ohledu měla být konkrétní. U některých vakcín dosud nikdy nebyl vědecky prokázán ochranný účinek a u mnoha vakcín byla vědecky prokázána jen velmi krátká doba přetrvávání séropozitivity a ochranného efektu. Co považuje Vědecká rada 1. LF UK za užitečnost očkování, je proto vysoce nekonkrétní.

    Pokud za užitečnost označíme účinnou imunologickou ochranu jednoho ze sta očkovaných dětí alespoň na jeden rok po provedeném očkování, poté lze samozřejmě se stanoviskem Vědecké rady 1. LF UK plně souhlasit. Takovou užitečnost očkování téměř všechny vakcíny velmi pravděpodobně mají.

„… podporujeme snahu legislativně upravit povinné očkování dětí s možností sankce jeho odmítnutí zákonnými zástupci zdravého dítěte.“

    Sankce se v teorii práva pojí s povinností. Pokud je očkování povinné, je v principu v pořádku, že existuje v právním řádu sankce za porušeni povinnosti očkovat. Sankce v právním řádu České republiky jsou brutální a mají formu politického teroru a prokazují zcela amorální charakter lobbistických i lékařských skupin.

    Diskusi dnes netřeba vést o sankcích, které jsou přítomny, ale o jejich formě a rozsahu, a to je velký a zásadní rozdíl, který míjí extrémně nízké právní povědomí Vědecké rady 1. LF UK, což jejím členům asi nelze tak úplně vyčítat. Jedná se o problematiku právní, které její vědečtí členové vůbec nerozumí, což dlouhodobě prokazují svými parakomickými stanovisky.

„Individualizace očkovacího plánu pak bude samozřejmou součástí zdravotní péče o děti s imunodeficitem či jinými závažnými zdravotními problémy a u dětí s rodinnou zátěží rizika autoimunitního onemocnění.“

    Toto stanovisko je velmi zajímavé. Je především správné. Je však otázkou, proč k tomuto závěru dochází Vědecká rada 1. LF UK až nyní, když již 25 let existují v oblasti vědy a výzkumu silné důkazy a argumenty právě pro tento závěr.

    Musím proto konstatovat, že setrvačnost vědeckého ignorantství v oblasti české očkovací politiky je 15–25 let za vědeckým poznáním, chcete-li „za opicemi“. Je potřeba si položit kritickou otázku, co již dnes je jasně nesprávné v očkovací politice ČR, ale Vědecká rada 1. LF UK to opět veřejně sdělí a uzná až za dalších 15–25 let?

logo 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy„Vycházíme z názoru, že dítě je etickými normami a právními předpisy svěřeno do péče rodičů, kteří za něj rozhodují i nesou odpovědnost. V tomto vztahu ovšem nejde o vlastnictví a v případě škodlivého působení rodičů je společnost povinna chránit základní práva této ještě nikoliv kompetentní lidské bytosti.“

    Opět určitě správné stanovisko Vědecké rady, nyní i výjimečně v oblasti právní. Vědecká rada 1. LF UK bohužel pozapomněla sdělit, že dítě není nejen vlastnictvím svých rodičů, ale není ani vlastnictvím státu. A to je důležité.

    Pokud dnes stát a představitelé lékařské obce nechávají vyhazovat neočkované děti ze školek a dětských kolektivů proto, že nejsou očkovány proti zcela nepřenositelnému tetanu, používá stát dítě a omezování jeho vlastních lidských práv jako pouhý nástroj nátlaku na rodiče. Chová se k dítěti jako k pouhé věci a jako k rukojmímu svých mocenských cílů a politik.

    Vědecká rada 1. LF UK by měla stejně intenzivně, jako chrání dítě před rodiči, chránit děti před zvůlí a svévolí státu, ale z nějakého důvodu jí tato druhá strana téže mince vůbec nevadí. U jakéhokoliv nezávislého subjektu je jednostrannost podezřelá a budí dojem jeho vlastních cílů, které sleduje a prosazuje.

„Podporujeme zřízení fondu, ze kterého by vzácné komplikace očkování mohly být v případě prokázání příčinné souvislosti s očkováním kompenzovány.“

    Tento fond je paradoxní nástroj. Nepředstavuje totiž ochranu práv dětí a rodin. Tato práva chrání pouze a výhradně právní předpisy, které existují a jsou platné. Je to fond, který odklání v právním řádu České republiky odpovědnost a povinnost náhrady škody od očkujících lékařů, kterým je tato odpovědnost zatím uložena. To v roce 2015 potvrdil i Nejvyšší soud ČR.

    Toto líbivé prohlášení Vědecké rady proto ve skutečnosti představuje mnohem více ochranu zájmů stavů lékařských, než ve skutečnosti dbá a sleduje ochranu a odškodnění obětí očkování. Oběti očkování tady máme již od 50. let minulého století. Budou jich již nejméně mnohé stovky, které nikdy nebyly spravedlivě odškodněny a lékařským stavům to až doposud nikdy nevadilo. Vědecké radě 1. LF UK začala vadit absence odškodňování obětí očkování až poté, co již informovaní rodiče v ČR se svými právními zástupci začali připravovat první žaloby o náhradu škody směřující proti očkujícím lékařům.

„Protože se medicína, stejně jako jiné oblasti poznání neustále vyvíjí, nepokládáme současné očkovací schéma za konečné, nepochybně se bude dále vyvíjet souběžně s vývojem imunogenicity, tedy účinnosti vakcín, s rostoucí mírou jejich bezpečnosti…“

    Tento velmi optimistický předpoklad není založen vůbec na ničem. Vysoká míra bezpečnosti je obvykle vyvážena nižší účinosti vakcín a tedy zachováním vyššího rizika onemocnění, proti kterému očkování směřuje.

„… a v neposlední řadě i v závislosti na epidemiologické situaci příslušného regionu, státu, kontinentu či situace v globálním měřítku.“

    Tento argument je určitě správný. Jeho zneužití je však obligátní a již několik let je používáno některými jednotlivými členy Vědecké rady 1. LF UK. Očkovací politika České republiky představuje očkovací diktaturu a zjevný evropský vakcinologický teror svým rozsahem a formami sankcí. V mezinárodním srovnání vůči evropským státům je Česká republika očkovacím extremistou a patří mezi ty nejhorší státy Evropy.

     Aby účinky vysoce negativního mezinárodního srovnání bylo možné eliminovat, je potřeba tvrdit, že situace je vždy individuální a musí se posuzovat v každé zemí zvlášť a především národními autoritami a žádná srovnání nejsou relevantně použitelná. Vědecká rada 1. LF UK strategicky chrání tento obecný způsob obhajoby vnitrostátních očkovacích zvěrstev a animozit, které nesnesou mezinárodní srovnání vůči průměru vyspělého demokratického světa v Evropě (v regionu epidemiologicky velice jednotném a relativně homogenním).

„Očkování patří k preventivním aktivitám splňujícím všechny podmínky kladené současnou „medicínou založenou na důkazu“ a jeho zpochybňování je naprosto nežádoucím fenoménem.“

    Toto tvrzení je lež. Základními principy medicíny založené na důkazech jsou důkazy a nikoliv absence jakýchkoliv důkazů. Lživost tvrzení Vědecké rady 1. LF UK lze prokázat na desítkách významných příkladů. Například očkování proti HPV virům (obchodně: proti karcinomu děložního hrdla) nemá dosud vědecky prokázaný žádný protektivní účinek proti vzniku karcinomu děložního hrdla. Účinnost tohoto očkování za 15–40 let je velkou neznámou. Toto očkování představuje vědecký experiment na lidech za jejich vlastní peníze a je postaveno na náhradních výsledcích a hypotézách. To není slučitelné s medicínou založenou na důkazech, pokud neztotožníme medicínu založenou na důkazech s medicínou založenou na předpokladech a domněnkách.

 

    Stanovisko Vědecké rady 1. LF UK je produktem nekritické, nekorektní a populistické vakcinologické propagandy, která, jak se zdá, zasáhla a ovládá již i ty nejvýznamnější skupiny, představující na veřejnosti nezávislé stavy lékařské, a silně zpochybňuje právě jejich nezávislost.

 

Kontakt

Svoboda v očkování Ing. Marián FILLO
Jaseňová 26
01007 Žilina-Solinky
SLOVENSKO
tel./SMS/MMS: +421 904 827 031
číslo účtu: 2800070065/2010 (Fio)
IBAN: CZ8220100000002800070065
BIC kód/SWIFT: FIOBCZPP
svoboda.ockovani@gmail.com